Věří ve svou krásu. Látky, které slaví nové probuzení k životu

To takhle jednou do naší dílny zavítala Alice. Že má doma několik beden látek z pozůstalosti. Po prababičce, babičce, mámě. A že by se mohly hodit na potahy našich diářů, skicáků, zápisníků, fotoalb. Začala vyprávět, čím vším si tyhle krásné kousky prošly a povídala a povídala… Netrvalo dlouho a vznikla limitovaná edice SKOBY právě z látek od Alice. Pak ještě celou tu historii sepsala. Zde je výsledek.

Věří ve svou krásu. Látky, které slaví nové probuzení k životu

Jedné prababičce látky pomáhaly přežít. Jako mladá vdova s dospívající dcerou odcházela ze Sudet s živnostenským listem krejčové, ale až do konce života hlavně vyšívala. V její černé kabelce jsme pak vedle kapesníčku, dokladů a téměř rozpadlého dopisu jejího snoubence z doby před 1. světovou válkou našli také spolehlivé malé nůžtičky a krejčovský metr. 

Druhá prababička se vyučila vyšívání ve Vídni, ale s látkami pracovala spíš jako obchodnice. Měla prosperující krám, kde zaměstnávala vyšívačky, ale později, snad v 50. letech, jí byl obchod odebrán. Poklady z něj se schovávaly ve skříních a časem k výbavám s monogramem přibývaly další ubrusy a dečky. Posléze také látky její mladé snachy,  kterými uměla chytře zakrýt a harmonizovat pokoje, tak jako svými důmyslnými střihy šatů decentně skrývala nedokonalosti těla.

A pak tu byly látky z 60. let. Radostné a odvážné barvy, které nosila máma v době, kdy jí život nabízel tolik možností… A na nich další vrstva z halenek a sukní ze second handů 90. let, když nedokázala odolat přemíře neobvyklých vzorů a barev a jejich náhlé dostupnosti. 

Když teď po nich vyklízím byt, kde všechny během let žily, kuchyňský stůl a látky jsou tím, co zůstalo až na konec. Jsou tu látky, co nedokázaly pustit: protože na to ještě bylo místo, protože se to ještě mohlo někdy přešít, udělat z toho nový polštář, přijít zpátky do módy. Jsou to látky, kterých se dotýkaly, ve kterých je vidím pohybovat se, projekty v taškách s plánky, plátno, kde trpělivost a bavlnka přetavily životní sílu v něžné tiché obrazce. 

To všechno časem znehybnělo, stalo se malým muzeem. Teď se ty kousky znovu probouzejí k životu, chtějí být viděny, obdivovány, laskány každodenními doteky. Chtějí být užitečné, s důstojností, protože věří ve svou krásu. 

A co vaše půdy, skříně, sklepy, chalupy? Nesedíte také vy na klenotech, které by ještě mohly posloužit?

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení